O "Platformě"
Nestor Machno
[Odpověď na Návrh
anarchistické organizace]
Drahý soudruhu Malatesto,
četl jsem vaši odpověď na návrh "Organizační platformy Všeobecného svazu anarchistů", návrh vydaný Skupinou ruských anarchistů v zahraničí.
Mám dojem, že jste buď nepochopil návrh "Platformy", nebo vaše odmítnutí uznat kolektivní zodpovědnost v revoluční akci a řídící funkci, jíž anarchistické síly musí převzít, pramení z hlubokého přesvědčení o anarchismu, které vás vede k opomíjení principu zodpovědnosti.
Ten je ale základním principem, který provází každého z nás na naší cestě k pochopení anarchistických myšlenek, v naší rozhodnosti, že by měly proniknout k masám, ve svém duchu oběti. Díky němu si člověk může vybrat revoluční cestu a ignorovat ostatní. Bez toho by žádný revolucionář nemohl mít nezbytnou sílu, vůli a inteligenci na to, aby unesl divadlo společenské bídy, a ještě méně na to, aby s ní bojoval. Právě díky inspiraci kolektivní zodpovědností spojili revolucionáři všech epoch a škol své síly; na ní založili svou naději, že jejich dílčí vzpoury - vzpoury, které otevřely cestu utlačovaným - nejsou marné, že pokud vykořisťovaní porozumí jejich aspiracím, vyvodí z nich poučení použitelné ve své době a uplatní by je k nalezení nových cest ke své emancipaci.
Vy sám, drahý Malatesto, uznáváte individuální zodpovědnost anarchistického revolucionáře. A co víc, podporoval jste ji celým svým životem bojovníka. Přinejmenším právě takto jsem chápal vaše práce o anarchismu. Popíráte ale užitečnost kolektivní zodpovědnosti, pokud jde o směřování a činy anarchistického hnutí jako celku. Kolektivní zodpovědnost vás děsí, a tak ji odmítáte.
Mně, který jsem si osvojil zvyk plně čelit skutečnostem v našem hnutí, osobně připadá vaše odmítání kolektivní zodpovědnosti nejen jako nepodložené, ale také jako nebezpečné pro sociální revoluci, v níž byste vzal v potaz zkušenost z chvil, kdy dochází k rozhodující bitvě proti všem našim nepřátelům najednou. Mne má zkušenost z revolučních bitev minulosti vede k přesvědčení, že bez ohledu na to, jaké může být pořadí revolučních událostí, je třeba vydávat závažné direktivy, jak ideologické, tak taktické. To znamená, že pouze kolektivní duch, zdravý a oddaný anarchismu, může vyjádřit potřeby okamžiku prostřednictvím kolektivně zodpovědné vůle. Nikdo z nás nemá právo vyhnout se tomuto prvku zodpovědnosti. Naopak, jestliže byl dosud v řadách anarchistů přehlížen, je nyní třeba, aby se pro nás, anarchistické komunisty, stal článkem našeho teoretického a praktického programu.
Jen kolektivní duch jeho bojovníků a jejich kolektivní zodpovědnost umožní modernímu anarchismu odstranit z jejich kruhů myšlenku, historicky chybnou, že anarchismus nemůže být vodítkem - buď ideologicky nebo v praxi - pro masu pracujících v revolučním období, a proto nemůže mít celkovou zodpovědnost.
Nebudu se v tomto článku obšírně rozepisovat o jiných částech vašeho článku proti návrhu "Platformy", takových jako je část, kde v něm vidíte "církev a autoritu bez policie". Vyjádřím pouze svůj údiv z toho, že vás vidím užívat takový argument ve vaší kritice. Hodně jsem o tom přemýšlel a nemohu váš názor přijmout.
Ne, nemáte pravdu. A protože nesouhlasím s vašimi vyvráceními, užívajícími argumenty, které jsou příliš povrchní, cítím se oprávněn zeptat se vás:
1. Měl by anarchismus převzít nějakou zodpovědnost v bojích pracujících proti jejich utlačovatelům, kapitalismu a jeho sluhovi - státu? Jestliže ne, můžete říct proč? Jestliže ano, musí anarchisté pracovat na tom, aby umožnili svému hnutí uplatňovat vliv na stejném základě, na jakém jej vykonává existující společenský pořádek?
2. Může anarchismus ve stavu dezorganizace, v němž se v tomto okamžiku nachází, uplatňovat jakýkoli ideologický a praktický vliv na společenské záležitosti a zápas pracující třídy?
3. Jaké jsou prostředky, které by měl anarchismus zvolit kromě revoluce a jaké jsou prostředky, s nimiž může nakládat ke zlepšení a potvrzení svých konstruktivních konceptů?
4. Potřebuje anarchismus své permanentní organizace, úzce spolu svázané jednotou cíle a akce k dosažení tohoto svého cíle?
5. Co anarchisté myslí "institucemi, které mají být zavedeny" se záměrem zajistit svobodný rozvoje společnosti?
6. Může anarchismus v předpokládané komunistické společnosti fungovat bez společenských institucí? Jestliže ano, jak? Jestliže ne, jaké by měl uznat a užívat a pod jakými jmény je má vytvořit? Měli by se anarchisté chopit vůdčí funkce a tím i zodpovědnosti, nebo by se měli omezit na to, být nezodpovědnými pomocníky?
Vaše odpověď, drahý Malatesto, by pro mě měla velký význam ze dvou důvodů. Umožnila by mi lépe pochopit váš pohled na otázku organizování anarchistických sil a hnutí vůbec. A - buďme upřímní - váš názor je hned přijímán většinou anarchistů sympatizantů bez jakékoli diskuse jako názor zkušeného bojovníka, který zůstal po celý svůj život neochvějně věrný libertariánskému ideálu. Do značné míry proto záleží na vašem stanovisku, jestli bude podniknuto plné zkoumání naléhavých otázek, které tato epocha klade našemu hnutí, a zda jeho vývoj bude zpomalen, nebo jestli udělá nový skok kupředu. Setrváním ve stagnaci minulosti a současnosti naše hnutí ničeho nedosáhne. Oproti tomu je podstatné, že vzhledem k událostem, které se před námi vynořují, by má velkou příležitost ke splnění svých funkcí.
Vaší odpovědi přikládám velkou hodnotu.
S revolučními pozdravy
Nestor Machno
1928
Il Risveglio (Ženeva),
Překlad Ondřej Slačálek. Velký dík za korektury patří Lindě.
Source: Ceskoslovenská anarchistická federácia
Return to The Nestor Makhno Archive
Other pages connected to this site: