Nestor Ivanovic Machno (1889-1935)
Machno se narodil 27. rijna 1889 v chude rolnicke rodine v Ukrajinskem mestecku Guljaj Pole. V sedmi letech zacal pracovat jako pasak dobytka a pozdeji jako zemedelsky delnik. V roce 1906 se pridava k mistni anarchokomunisticke skupine. Je odsouzen za ucast na ozbrojenem utoku k trestu smrti, ale vzhledem k veku mu byl trest premenen na dozivotni zalar.
Machno byl vsak nepoddajny vezen a proto byl casto ukovan do zelez nebo umistovan na samotku. Ve vezeni se setkal s Petrem Arsinovem, ktery ho ucil anarchisticke teorii. Po unorove revoluci 1917 se vraci domu a aktivne se zapojuje do mistniho deni. V srpnu 1917 sestavuje jednotku ozbrojenych rolniku, s kterymi vyvlastnuje pozemky slechty a rozdeluje pudu zemedelcum. Kdyz na jare dalsiho roku podepsala sovetska vlada brest-litevskou smlouvu, byl Machno nucen tuto cinnost ukoncit. V te dobe navstevuje Moskvu, kde se setkava s Petrem Kropotkinem. V cervenci 1918 se vraci opet do rodneho kraje, ktery okupuji rakousko-uherske jednotky.
Machno v cele partizanske jednotky zahajuje uspesnou serii utoku na okupanty a sidla mistni slechty. Po stazeni rakouskych vojsk se obraci proti ukrajinskym nacionalistum. Guljajpolska oblast se nachazi bez vlivu jakekoliv vlady, coz vede k premene mistni spolecnosti podle anarchistickych zasad. V breznu sice bolsevici podepsali s Machnem smlouvu o spolecne vojenske pomoci proti "bilym" generala Denikina, ale to nemohlo odsunout do pozadi nepratelstvi mezi nimi a anarchisty. Posleze zacal sovetsky tisk pomluvami utocit na machnovce. Byli dopadeni dva agenti Ceky urceni k zabiti Machna a popraveni. Komunisticke jednotky provedly najezd na guljajpolske zemedelske komuny. Kdyz ale bolsevici potrebovali pomoc v postupu proti Denikinovi, machnovci jim prisli vhod, pote je opet postavili mimo zakon a nasledovalo osm mesicu boju, jejichz obeti rozsirila epidemie tyfu. Ruda armada ale znovu potrebovala Machnovu pomoc proti "bilym", kterou dosahla amnestii pro anarchisty v sovetskych veznicich.
Situace se ale opakovala - Trockij naridil utok na Machnovo velitelstvi v Guljaj Pole. Machnovi se podarilo uteci, skryvat se s nelecenymi zranenimi a pres Madarsko a Polsko se s velkymi problemy dostal az do Parize, kde se stal spoluautorem "Organizacni platformy libertinskych komunistu", kterou v roce 1926 vydala exilova skupina "Vec prace" tvorena ruskymi a ukrajinskymi anarchisty. Napsal take sve pameti koncici prosincem 1918. Posledni roky zivota zil v bide, nemoci a zapomneni a tak take v cervenci 1934 zemrel.
"Machno byl muz cinu, ktery se, prestoze byl zaneprazdnen vojenskymi operacemi, snazil uskutecnit sve anarchisticke teorie v praxi." (Paul Avrich)
Source: Ceskoslovenska anarchisticka federace
Return to The Nestor Makhno Archive
Other pages connected to this site: