Anarchismus
a dnešek
Anarchismus
není pouze doktrínou zkoumající život člověka, jak je tento termín
v okleštěném významu vykládán v politických slovnících a
někdy i na mítincích našimi propagandistickými řečníky. Je
rovněž učením, zabývajícím se celou existencí člověka
jako takového.
Během
procesu vypracování celkového pohledu na svět si anarchismus předsevzal
splnit jednu velmi specifickou úlohu: obsáhnout svět v jeho celosti
a odsunout stranou všechny současné i budoucí překážky, které by
mu mohla postavit do cesty kapitalistická věda a technologie. Tento přístup,
mající za cíl poskytnout člověku co nejpodrobnější a
nejpravděpodobnější vysvětlení existence našeho světa a
hledání nejlepšího možného východiska ze všech problémů, před
kterými se můžeme octnout, měl lidem pomoci osvojit si anarchismu přirozeně
vlastní druh svědomí, což podle mne přinejmenším znamená do té
míry, se kterou jsme se dosud setkávali.
Právě
na tomto základě vůle jednotlivce se může anarchistické učení
zhmotnit v reálném životě a ukázat cestu, která člověku
pomůže vykořenit veškerého ducha podřízenosti.
Když
se vyvíjí, anarchismus nezná hranic. Nezná bariéry, do kterých by mohl být
napevno uchopen a definitivně zakotven. Stejně jako lidská existence,
nezná pro své tužby žádné absolutní vyjádření.
Podle
mne může každý člověk dosáhnout uplatnění svého práva
na úplnou svobodu, definovanou teoretickými postuláty anarchismu, pouze prostřednictvím
neustálého vývoje, který přinese větší či menší rozkvět.
Anarchismus z člověka vykoření uměle zaneseného ducha
podřízenosti a stane se tak klíčovou ideou lidské společnosti
na postupu směrem k dosažení všech svých cílů.
V naší
době je anarchismus stále považován za teoreticky slabý a někteří
uvádějí, že je často chybně interpretován. Jeho stoupenci k tomu
samozřejmě mají mnoho co říci: někteří ale o něm
pouze žvaní, mají plná ústa silných řečí a někdy si stěžují
na malou odezvu (v posledním případě si dovedu představit, že
zmíněný přístup je posilován neschopností odhalit prostřednictvím
vědeckého výzkumu nezbytně nutné sociální metody práce, pomocí
nichž anarchismus může v dnešní společnosti získat solidní
základnu).
Každý
a úplně každý z nás se shodne na tom, že zdaleka nejvíce ze všeho
potřebujeme soudržnost mezi všemi aktivními anarchisty ve formě vážně
míněné kolektivní aktivity. Bylo by tedy značně překvapivé,
kdyby se v našich řadách objevili odpůrci podobného Svazu. Zbývá
pouze organizačně vyřešit podobu, jakou na sebe tento Svaz
anarchistů vezme.
Osobně
jsem nakloněn přijetí nejvhodnější a nejvíce nezbytné
organizační formy takového typu, který bude Svazem anarchistů, uspořádaným
na základě zásad kolektivní disciplíny a jednotného zaměření
všech anarchistických sil. Všechny ke Svazu příslušející organizace
by byly navzájem propojeny nejen sdílenými sociálně-revolučními cíli,
ale zároveň i společným závazkem k použití určitých
prostředků, které nás k nim dovedou.
Aktivity
lokálních organizací mohou být co nejvíce přizpůsobeny místním
podmínkám, ale zároveň musí bez výjimky souhlasit s celkovou
strukturou organizační práce Svazu anarchistů, zahrnujícího celou
danou zemi.
Jestliže
se tento Svaz označí za federaci nebo konfederaci (*), je
druhořadé. Zásadní věcí je,
aby sdružoval všechny anarchistické síly v jednom společném způsobu
boje proti našemu nepříteli, posunul vpřed proces boje za práva námezdně
pracujících, rozpoutání sociální revoluce a nastolení anarchistické
společnosti!
„Dělo
truda“ 6, listopad 1925, str. 6-7
* Machno zde v originále říká „federaci nebo stranu“. Anarchistická „strana“ je matoucí a zavádějící termín, používaný již předtím Malatestou. V žádném případě neznamená politickou stranu – tj. subjekt, účastníci se parlamentního života a/nebo zaměřený na uchopení politické moci. Anarchistická „strana“ podle Malatesty i Machna znamená organizaci pevně programově vymezenou, kde jednotlivé části jsou sice autonomní, ale nemohou jednat proti duchu společných stanov a programu. Výraz „federace nebo strana“ znamená jen rozlišení mezi větším či menším stupněm autonomie. Termín „anarchistická strana“ se od dvacátých let nepoužívá kvůli snadné zaměnitelnosti s POLITICKOU stranou.
Return to The Nestor Makhno Archive